Založit webové stránky nebo eShop

Kronika

13 DNÍ BEZ KLUKŮ

Prvních 5 dní tábora bych popsala jako soutěž o to, kdo si zamokří víc oblečení nebo častěji vytáhne pláštěnku. Déšť nám holkám smáčel vlasy, smáčel vlasy a taky zásoba ponožek a suchých bot se dost zmenšovala. Všechny si tajně (i veřejně) přály, aby už bylo teplo a mohly si zašpinit i nějaké kraťasy a tílka. Ale teď předbíhám… hned první táborový večer se na vedlejší louce strhla velká bitka, kterou jsme raději pozorovaly z povzdálí. Pak se to ale stalo. Do našeho tábora se nahrnulo 5 prapodivně oblečených hochů, že prý, je přepadli Vontové a že nemají kde přespat a jestli nemůžou u nás. Jako hodné skautky jsme jim to dovolily a šly klidně spát. Ráno se nám představili. Byl to Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka, skupina si říkala RYCHLÉ ŠÍPY. Hned nás začali podle barevných podkolenek dělit do 4 družstev- na práci i na hry. Další dny si zkoušely naši odvahu, čestnost a smysl pro dobrodružství…

Jak tábor plynul, začala se nám odhalovat Velká Záhada ze Stínadel. Celou čtvrtí se nesla zpráva, že se tak dlouho hledaný a hodně krát ztracený Ježek v kleci znovu objevil. Co bychom to byly za Šípácké pomocnice, kdybychom se jí nechytily. Po spoustě cest do Stínadel, nočních výzvědách a Vontských přepadech, jsme se konečně narazily na správnou stopu. Teda vlastně na nesprávnou, když jednoho (už pěkného, zrovna ale i předposledního) dne náš tábor i s pár vedoucíma parta Vontů zabrala a ještě se chlubili, že mají ježka v kleci, my jsme se bránily, co to šlo, boj to byl férový! Ježka v kleci jsme na krátkou chvíli získaly a tak jsme i s osvobozenými rádkyněmi luštily šifru- cestu k pokladu, který nám zanechal původní majitel ježka Jan Tleskač. Že byla velká ŽRANICE a DISKOTÉKA a SPANÍ POD ŠIRÁKEM nemusím říkat, na to se těšily úplni všichni už od začátku tábora.

Nemyslete si však, že jsme se na táboře honily jenom za samým tajemstvím; mimo jiné jsme vařily, sekaly dřevo, točily film, plnily zkoušky, dozvídaly se zajímavé věci o životě, ale hlavně se kamarádily a skautovaly.

Čechy


 

SKAUTSKÝ TÁBOR 2013 - INDIÁNSKÝ

 

Jedno klíště. Jedna vosa. Popraskané prsty. Poškrábané ruce. Maličkosti...

Jsem doma už několik dnů. Mám sny o jídle, kuchyni, vaření. Chybí mi stromy a louka a potok. Klid. Zvuky a vůně přírody. Společně sdílená zima, horko, déšť, práce, všechny táborové problémy.

Tábor je pořád se mnou.

Cítím radost. Naplnění. Ale také únavu. Chtěla jsem dávat to nejlepší, ale ne vždy se mi to dařilo. Chtěla jsem se pořád usmívat, ale vždycky to nešlo.

Nástupy, zkoušky, celotáborová hra, odborky, praxe, témátka, sportovní hry, nováčkovka, polední klid, večerní program...

Jedno ráno rukavice, svetr, čepice. Odpoledne pak v plavkách u rybníka. I to se může stát, když táboříte v srpnu na louce mezi lesy.

Kolik sirek padne na rozdělání ohně v kamnech? Průměrně 3. Kolik se vaří litrů polévky? Devět. Devátý oddíl Minetaka. Taky 9 vánoček k snídani. Balíčků těstovin 6. Chlebů k snídani (záleží s čím) – s paštikovou pomazánkou 2 a půl, s marmeládou či medem 4 a půl. Čaj pokud možno teplý. S jehličím. Spacák suchý. Bez ušáků. Na slívání vody z brambor 2 osoby. Na nákup taky 2, plus 2 krosny a 1 bedna. Kde jsou dopisy pro nás? Hledáme je po Vysočanech.

Bubny svolávají k náčelníkovi. Podaří se nám najít všechny kusy symbolu našeho kmene? Doufáme, že ano.

Rozhodujeme se. Hledáme. Poznáváme se navzájem i každá sama sebe. Tvoříme. Spolupracujeme. Povídáme si. Zkoušíme nové dovednosti.

Miliardy hvězd. Znát jejich jména pro nás není důležité. Jindy je všechny přezáří úplněk. Šetří baterku. Troubení jelena. Jelene, utíkej! Zkamenělé ropuchy. Přes den nesčetné odstíny a tvary mraků. Čmeláci navštěvují netýkavky, vosy zase ochutnávají, co dobrého máme k obědu my.

Z připraveného ohně se stal ostrov uprostřed laguny. Prší. Společně to zvládneme. Ráno vysušíme.

Smích. Pár slzí nad cibulí i ze stesku po domově. Zpěv. Teplá sprcha. Čistit si zuby v lese a koukat při tom na stromy okolo a zubit se na sebe navzájem.

Večer oheň, oheň, oheň. Co ruce, to jinak připravený oheň. Jiná osobnost, jiné vlastnosti, potřeby, vnímání. Setkat se s Kristem v druhých, též v kostele, taky u nás na louce a při svítání. Na prahu dne a noci v poměru s Boží mocí cítím svou nicotnost.

Díky směřovány k Bohu i k těm, které byly kolem mě, a k těm, kteří na nás mysleli v modlitbách.

 

Bety

 


 

MEZIDRUŽINOVÁ VÝPRAVA KOPRETIN A KONVALINEK (15. - 17. 3. 2013)

 

Na této výpravě bylo naším úkolem spojit družiny Konvalinky a Kopretiny. Společně jsme pak zachránily důležitá data (podrobněji vám to nemůžem sdělit) a pomohly jsme tak i našim rádkyním, které to zachraňování úplně zblblo. Součástí výpravy ovšem bylo i sposta her, soutěží, výrobek a dokonce jsme vyhlásily talenty výpravy. V neděli jsme pak odjely domů a vyprávěly všechny ty zážitky maminkám a tatínkům.

světlušky z Minetaky

 


 

Zahajovací oddílovka

 

Zahajovací oddílovka se konala 12.10.2012 po dlouhé době odloučení se náš oddíl sešel v plné kráse a síle, proto abychom se rozdělily do družinek. Družinek, které spolu budou fungovat další skautský rok. Nechyběl přípitek ani slavnostní zahájení hymnou jak skautskou tak i světluškovskou. Potom jsme hráli hru na farské zahradě a následně došlo k tomu nejdůležitějšímu, rozdělování. Vedoucí byly zahaleni pod dekami a každá družina si našla ty svoje. Domluvily jsme si čas družinovek a šly jsme společně do kostela.

Sedmikrásky

 


 

SKAUTSKÝ TÁBOR 2012 – PLAVBA JITŘNÍHO POUTNÍKA

 

Jakými 3 slovy bys definovala svůj stan?

chaotický, velký, skvělý • kajuta, velký prostor, útulno • poslední v řadě • super, bomba, bezva • malý, zaneřáděný, hezký • pěknej, uklizenej, příjemnej • luxus a pohodlí • klid, nepřehlednost, ale útulnost • nafukovací a nepořádný

 

U které služby se nejvíc unavíš – dřevo, kuchyň, voda nebo ťap, ťap?

kuchyň (9 odpovědí) • dřevo (3 odpovědi) • ťap, ťap (1 odpověď)

 

Jídlo, které Ti chutnalo ze všech nejvíc

květákové placky • kuřecí maso • žranice • škvarková pomazánka • čína • kynuté knedle • smažený gothaj • rohlíky s nutelou • poryč s čokoládou • krupičná kaše • nedělní obědy

 

Co říkáš na novou hlídkovou baterku?

luxusní, mám stejnou • ke konci špatně svítila • úplná paráda • jó, dalo se to • supr • vysoce výkonná • nedržela jsem ani v ruce • dobrý • nic moc jak obvykle nosím vlastní • svítila • docela dobrá • luxusní • měsíc je lepší

 

Co Tě na táboře mile překvapilo?

že se holky o poledním klidu samy smysluplně zabavily • počasí • když mě Želva pohladila • to, co zvládaly mladší holky i bez pomoci • témátka a wegáč • to jak se tam objevila a zmizela ta hvězda • zase párkrát vlajka čistoty

 

Jak se podle Tebe dostaly do lesa kosti, které jsme našly?

z ňákýho draka • vyhozeny s odpadky z auta • no, asi je tam někdo přinesl • z lorda Oktesiana • donesly je tam vedoucí • rozhodně by to byl dlouhý příběh, ale nějak tam klidně mohli vyrůst • přinesli je tam mimoni • nevím • od zemřelých zvířat • od oběda

 

Naučila ses nějakou novou dovednost?

okrájet brambory • dovednost zodpovědnosti • dělat náušnice • střílet z luku • pomáhat jiným • asi jo • snižovat svoji agresivitu • uzly • naslouchat ostatním • nástup • krájet cibuli

 

Prkýnko nebo dřevo?

dřevo (12 odpovědí) • prkýnko (3 odpovědi)

 

Na co ses během dne nejvíc těšila?

na skupinky • na hry • polední klid • témátko • na praxi • práci • večerní oheň • na koupání

 

Pamatuješ si ještě, jak se znakuje „dobrou noc“ ve znakové řeči?

ano (zaznělo 8 krát) • ne (6 krát) • trochu (jednou)

 

Vzpomeneš si alespoň na 2 jména lordů, které jsme nalezly?

Bern, Oktesian • Oktesián, Restimar, Rhoop, Mavramorn, Revilian • Argoz, Oktezian • Mavramorn a Bern... možná • Bern a Rhoop, třeba • ne • Bern, Argoz

 

Nejoblíbenější výhled, čím ses kochala?

obloha • potok, když teče • pohled do korun stromů při houpání na síti • na týpko • hvězdy • příroda • hořící oheň • kolem vše • na potok a na hvězdy • les

 

Do potoka volíš sandály, crocsy nebo gumáky?

naboso • gumáky • crocsy • gumáky • crocsy – gumáky (podle počasí) • sandály • gumáky • croksy • gumáky • crocsy • crocsy a gumáky (podle teploty) • sandály

 

Pečený had a... (jakou příchuť zvolíš?)

nutela • koření • bez příchutě • sůl • nutela • olej a koření • marmeláda • hořčice • bez ničeho • nevím • kečup • kořeněná omáčka

 

Naštvalo Tě něco na táboře?

hryzající myš v mém stanu • při plnění kapky rosy jsem nestihla jednu hru • to jak nás budily na tu noční hru jak jsme měly získat tu roztrhanou mapu • že jsme prošvihly 1 přepad • trapný hry – některý • komár • spolubydlící • ne • stan • zkoušky

 

dlouhého dotazníku se nezaleklo a ochotně na něj odpovídalo 15 účastnic tábora, jmenovitě: Želva, Marky, Míša, Anička, Terezka, Barča, Zuzka, Lery, Nanynka, Karoli, Kíťa, Eliška, Poly, Lidule, Simča

připravila Bety Kl. ml.


 

Sněhové stavby na družinovce

V únoru jsme si udělaly spojenou družinovku Pampelišky a Konvalinky. Bylo krásně. Tak jsme se rozhodly, že trošku ozdobíme farní dvůr. Během hodiny na dvoře vyrostli sněhuláci různých velikostí, želvy, psi a další postavy ze sněhu. Nakonec jsme postavily jednoho velkého sněhuláka, který celý farní dvůr hlídal. Družinovka se všem líbila.

 

     

     

     

     


 

Rojová výprava 11. – 13. 11. 2011 – Bedřichov

Druhý listopadový víkend byl jako stvořený pro výpravu. Nesněžilo, nefoukalo, dokonce svítilo sluníčko! Zkrátka ideální počasí pro nové zážitky, vyblbnutí, hry, společná povídání, zpívání, vyrábění, a mnoho dalších činností. :-)

V pátek odpoledne jsme školní tašky vyměnily za krosny a vydaly se na výpravu. V tomto skautském roce poprvé. A že nás ale bylo hodně, celý roj – to je 27 holek. Ale pan řidič byl trpělivý a dovezl nás (i celou kupu krosen:-)) až do Bedřichova. Večer jsme společně oslavily už třetí rojové narozeniny. Nechyběl dort ani přípitek, kterými nás příjemně překvapily Jana a Poly. Společně jsme poseděly a popovídaly si u Janinky. A pak - jen za svitu rojové hole - proběhlo přijímání do roje.

V sobotu ráno a dopoledne jsme na několika místech objevily zlato a z přiložených dopisů jsme vyčetly, že ho máme chránit. Řekly jsme si, proč ne, na tom není přece nic těžkého. A tak zlato bylo pořád s námi – v místnosti nebo na krcích či hlavách – navlékly jsme si totiž náhrdelníky. Brzy jsme ale zjistily, že to nebude tak jednoduché, protože…

se nám někdo snažil zlato vzít… Nejdříve jsme nevěděly, s kým máme tu čest, ale domnívaly jsme se, že by mohlo jít o zlé permoníky. Tušení se nám potvrdilo odpoledne, kdy jsme se s nimi přímo setkaly. Vtrhly k nám dovnitř, zrovna když jsme hrály hru a zlato nám vzaly. I s Lidus-ch. To jsme nečekaly, takže jsme se docela lekly. Po chvíli jsme se ale vzpamatovaly a rozhodly, že se jen tak nevzdáme. Protože jsme světlušky a 4. bod našeho zákona zní: „Světluška je statečná a veselá“.   Navíc zlato nebylo naše, měly jsme jej pouze hlídat a teď jsme o něj přišly. A taky protože prostě Lidus-ch nikomu nedáme. :-) Díky naší odvaze nám podařilo obojí získat zpátky. Trošku promrzlé, ale spokojené, jsme se vrátily na faru, kde už na nás kdosi čekal. Byl to Jan Smíšek. Přišel si pro své zlato, které nám svěřil do opatrování. A protože jsme neváhaly dát mu i své náhrdelníky, řekl, že si jej můžeme nechat.

V neděli jsme společně s ostatními obyvateli Bedřichova slavili mši svatou. A po obědě jsme se vrátily zpátky do Boskovic.

                                                                                  Já jsem si výpravu užila. A co Vy holky?

                                                                                 

Za všechny účastnice

                                                                                  bety


 

SVĚTLUŠKOVSKÝ TÁBOR 9. - 17. 7. 2011

Tento tábor začal 9. července 2011 v dopoledních hodinách :). Letos se tábor konal na louce u Malého Hradiska.

            První den byl spíše organizační a ubytovávací. Také jsme se stihly rozdělit do skupinek (Rakety, Auta, Balóny, Lodě). U zahajovacího ohně nás navštívil Emil a oznámil nám, že ve velmi blízkém okolí se nachází vzducholoď a nechal nám tam mapu blízkého okolí :).

            Další den jsme se ocitly ve Španělsku a zjistily jsme, že celý tábor je naše vzducholoď, protože jsme na rozcvičce objevily kormidlo a vrtulu :). Ve Španělsku jsme potkaly miss Glóbus a paní Kufrovou, které nám natiskly cestovní pasy, abychom mohly cestovat. Ještě odpoledne jsme docestovaly do Vatikánu, kde nás poctil svou návštěvou Svatý Otec, se kterým jsme měly mši svatou. Potom jsme ulehly do teplých spacáků.

            V pondělí byla taková zima, že jsme musely chodit v čepicích, a tak nás napadlo, že jsme v Rusku. Odpoledne jsme získávaly nerostné suroviny, abychom si mohly koupit svačinu :)

            Následující den jsme se opět klepaly zimou, a to ještě větší. Tak kde bychom mohly být? Doufám, že všechny napadlo Grónsko :). Naučily jsme se rybařit a nějakou záhadou se náhle ocitly na Hawaii, kde jsme se pěkně opálily na sluníčku :). Večer nás čekala nemalá událost – táborák srandy. Se svými scénkami jsme vystoupily, zazpívaly si a ulehly :).

            Středa byla pro nás velmi namáhavá, ponevadž byla Liduš s Poly nemocná a my jsme musely za faraónem do dalekého Oppidia pro lék. Všechny z nás cesta zmohla. To jsme ovšem netušily, co nás čeká večer. Vzbudily nás prapodivné zvuky a zář loučí. Musely jsme běhat pro kosti, abychom zabily mumie, které nás velmi děsily a obtěžovaly :(. Akce se nakonec zdařila.

            Ve čtvrtek jsme se ocitly ve státu proslaveným fotbalem – Brazílii. Řekly jsme si že když už jsme v té Brazílii, tak že si zahrajeme ten fotbal, ovšem počasí nám nepřálo a tak jsme musely zvolit náhradní program.  Večer jsme padly únavou.

            Dny se krátí ke konci a na řadě je pátek. Ten den jsme se přiblížily našemu známému státu Austrálii, která je velký vzor pro náš oddíl. Poslechly jsme si jak asi žijí Aboriginci, původní obyvatelé Austrálie. Během tohoto dne sem přijely skautky. Večer nás čekala slavná událost a to světluškovský slibový oheň. Z pár malých holek se staly opravdové světlušky.

            Je tu předposlední den světluškovského tábora a my docestovaly do Číny. Našly jsme poslední kusy mapy a podle nich se vydaly na místa, která nám byla určena, a po dlouhé cestě :) Našly jsme mapu našeho tábořiště a tam byl vyznačen bod, kde se ukrývá poklad a my ho našly. Byly tam malé glóbusy pro každou z nás :). Večer jsme se najedly u takzvané žranice a po ní jsme zhodnotily tábor u zakončovacího ohně.

            Poslední den jsme rodičům ukázaly, co jsme se naučily a s velkým zármutkem odjely domů ke svým blízkým :).

 

Na tomto táboře se nám moc líbilo: Úžasná atmosféra malých holek (nadšení, strach, vše s úsměvem :)). Krásně strávené večery u ohně a zpívání klasických táborových písní. Osvěžující koupání v „čisté“ nádrži :D. Prostě to bylo skvělé :).

 

 Na tomto táboře se nám nelíbilo: Příliž zapáchající latríína :D.

                                                                                                                     Dája a Maty

 


 

VÝPRAVA OSTROV U MACOCHY - KOPRETINY + KONVALINKY 14. - 16. 1. 2011

 

No, jako tradičně jsme se všechny sešly na autobusovém nádraží a to v nemalém počtu. J

Proto snad pochopíte, že cestování autobusem nebylo nejlehčí, a to, že pár holkám bylo špatně, tomu moc nepřilepšilo. :D 

Po vybalení jsme si na rozehřátí zahrály pár tradičních her a následovala večeře. J

Abychom si večer oživily, udělaly jsme taneční večer a to ve velkém stylu, tancovaly všechny a výherkyně dostaly i sladkou odměnu. J Myslím, že všechny jsme byly unavené a proto jsme se pomodlily a ulehly k spánku. J

Další den ráno jsme objevily nepříjemné zjištění „VÍM O VÁS“ – zpráva, kterou nám nechala zlá čarodějnice. Proto jsme podle mapy šly na místo, kde jsme objevily další dopis a podle něho si vyrobily ochranný amulet. J Abychom před obědem holky unavily, zahrály jsme si úžasnou hru po faře s papírovými koulemi. J PS: nevím, co bylo na oběd. :D

Ale vím, že po obědě jsme si zahrály naši oblíbenou hru – „vlajkovanou“ a moje družstvo vždycky prohrálo. :D

Podle našich instrukcí jsme měly se západem slunce jít na určité místo a taky jsme šly. J Ovšem, tam jsme potkaly zlé poskoky čarodějnice a musely jsme je proměnit opět v dobré a taky se povedlo. J Po takovém náročném odpoledni jsme se navečeřely – měly jsme párky. J

Všem už se zavíraly víčka a tak jsme si zazpívaly pár písniček a šly si lehnout J

Ráno jsme všechny vstaly s nadšením do nového a posledního dne výpravy, nasnídaly jsme se a šly do kostela J

Abychom byly vzorné skautky tak jsme faru daly do pucu a se smutkem odešly na zastávku. L

                                                                                                                                        Dája

 

                

 

                  

 

                   

 

                 

 

                

 

                   

 

                  

 

                 

 


 

VÁNOČNÍ ODDÍLOVKA  19. 12. 2010

 

Čtvrtou neděli adventní, v krásný, sice pořád ještě podzimní, ale už dávno sněhový a mrazivý den jsme se ve 3 hodiny sešly v učebně na faře, abychom si společně připomněly Kristovo narození. Všechny jsme byly plné očekávání, co nás čeká za program, a co asi dostaneme (a co ne J).

Po krátkém úvodním slovu vůdkyně a skautské hymně nám jednotlivé družinky postupně (podle vylosovaného pořadí) předvedly svůj připravený program.

Kopretiny zahrály scénku o zfanatizovaných Greenpeaceácích, kteří se rozhodli ukrást Ježíška. Sedmikrásky zorganizovaly soutěž v ochutnávání vánočního cukroví pro dobrovolníky z publika. Slunečnice zase ve své scénce ukázaly, že průběh Vánoc v rodinném kruhu nemusí být vždy klidný a pokojný. J Pomněnky nám zazpívaly a tělem do rytmu doprovodily 2 písničky. Zda byly afrického nebo indiánského původu zatím zůstává záhadou…J Do třetí, nám dobře známé táborové písničky, zapojily i nás diváky. Konvalinky nám zahrály mnoho známých i méně známých televizních reklam, ale i vlastních vymyšlených vtipných vstupů, při kterých nezůstala snad žádná tvář zamračená. A Pampelišky nám předvedly nacvičenou pohádku o Krtečkovi, jeho kamarádech a jejich vánoční příhodě se stromečkem.

Mezi jednotlivými vystoupeními jsme zpívaly koledy a jiné písničky za doprovodu kytaristky Kíti. A dost času zbývalo i na povídání o všem možném, ale nejvíce přece jen o blížících se Vánocích. J

No a nakonec jsme se rozdělily do družinek. Každá se chopila látky s navršenými dárky obsahující jména členek jejich družinky a pustily jsme se do rozbalování dárků. A po jejich vzájemném ukazování  a sdílení radostí z nich jsme se rozloučily a rozešly každá do svého domova.

Bety :-)

TOPlist